Je to opravdu úžasné mít vše za sebou. Je těžko představitelné, kolik sil a práce stálo zažít ten úspěch a radost z ohlasů a podpory domácích. K běžným povinnostem člena Koncertního sboru Permoník musela japonská skupina včetně 4 náhradníků, kteří zůstali doma, přidat 150 hodin dalšího zkoušení. Všechna ta dřina byla zúročena ve dvou uplynulých dnech a dnes (tedy v pondělí) jsme si mohli konečně vydechnout. Měli jsme velkou radost z toho, že bylo možné na stránkách festivalu sledovat přenos předávání, a tak jste to doma všechno mohli prožívat s námi. 

Velké emoce štěstí vystřídala únava, a proto byl pro dnešní den zvolen výlet na úžasné místo na dohled od Tokia, Národního parku Hakone, a to hlavně díky sbormistryni Martině Juríkové, která program pečlivě promyslela. Oběd v místní restauraci s tradiční vlastní úpravou potravin na grilech přímo na stolech byl pro některé možná i prvním velkým vařením. Po obědě nás čekala projížďka lodí na jezeře Aši s výhledem na Fuji-san a také cesta lanovkou na horu Komagatake. Fuji je posvátná hora a nerada se v létě ukazuje turistům (je často v obložení mraků stahujících se k ní z oceánu). Dnes však zvědavě hlavu vystrčila. Chtěla vědět, kdo jsou to ti cizinci, kteří se snaží naučit japonské hory slezským halekačkám…

Fotky se můžete prohlédnou na našem instagramu a facebooku.