Veškerá práce je úspěšně za námi. Ve středu jsme si užili únik z megapole do přírody a klidu na celodenním výletě do národního parku Nikkó. Podívali jsme se do svatyně Tóšógů a mauzolea slavného vládce Tokugawy Iejasua. Ta největší zkouška nás ale teprve čekala... 20 serpentin a převýšení přes 400 m, abychom dojeli k jezeru Čúzendži a vodopádům Kegon. 

Zpívání nám, kromě úspěchů po hodinách tvrdé práce, přináší také poznání světa a kultur a tentokrát je srovnávání s naším domovem obzvlášť zajímavé. Porovnat ale stojí za to i proměnu Japonska od roku 1985, kdy se sem Permoník vydal poprvé. Tehdy tady ještě jako členka Koncertního sboru byla právě i jeho současná sbormistryně Martina Juríková. Japonsko se za tu dobu změnilo hlavně díky globalizaci. Pozici světového leadra v technologiích si udržuje na úkor tradic. S tradicemi a historií země se potkáváme jen ve starodávných svatyních a s moderním světem naopak po celém Tokyu. 

Současnosti i budoucnosti věnujeme  čtvrtek ve víru velkoměsta. Jedna část sboru se vypravila do Disneylandu. Druhá si užila vyhlídku z budovy Tokyo Metropolitan Government ve čtvrti Shinjuku. Je úchvatné prohlédnout si město z ptačí perspektivy. Na radnici je zřejmé, že se Tokyo chystá být olympijským městem 2020. Potkáváme tam skupinu studentů, kteří se už teď připravují na role dobrovolníků. Budou pečovat o návštevníky olympiády a s námi si procvičují svoji angličtinu. Návštěva čtvrti Shibuya s největší křižovatkou v zemi je pak obrazem dnešní polykultury a připomíná křižovatky podobně velkých světových metropolí. Skokem do jiného světa je návštěva Muzea digitálního umění. V uklidňující atmosféře zažíváme audiovizuální interaktivní symfonii, která se mění v jeden barevný uklidňující sen. Do zábavní čtvrti Odaiba, ve které se digitální muzeum nachází, se vracíme i v pátek. Můžeme tam totiž mimo jiné nahlédnout, jak příští desetiletí vypadají v představách japonských futurologů. Muzeum Miraikan je tak úžasnou tečkou za nádherným pobytem a výzvou pro další generaci zpěváků Permoníku přijet se přesvědčit, zda se předpovědi budoucnosti naplnili. Pro nás je zatím nejbližší budoucnost jasná – pokračovat ve sborové tradici, kterou před 52 lety založili manželé Šeinerovi, a představovat české sborové umění posluchačům po celém světě…