Sbormistryně Permoníku Martina Juríková: Karviná je i díky tomuto sboru krásné místo k životu

Sbormistryně Permoníku Martina Juríková: Karviná je i díky tomuto sboru krásné místo k životu

 31.3.2018    Hudba  

Martina Juríková je od loňské sezóny sbormistryní Koncertního sboru Permoník. Na Základní umělecké škole Bedřicha Smetany v Karviné vyučuje také sólový a komorní zpěv.  V Permoníku zpívala od dětství a později s ním spojila i svůj profesní život. V rozhovoru jsme si povídali o jejím životním sboru, vzorech, inspiracích, skladatelích, o Velikonocích, ale také o chystaném vystoupení na finále Moravskoslezských kulturních Cen Jantar, kde Permoník mimo jiné doprovodí zpěváky Davida Stypku a Ewu Farnou.

 Zvětšit obrázek

Sbormistryně Permoníku Martina Juríková.
Foto: Edmund Kijonka

Koncertní sbor Permoník je dlouhodobě chloubou Karviné a ozdobou českých i zahraničních světových pódií. Jak se to seběhlo, že se tak úspěšný sbor zrodil právě v Karviné?

V roce 1966 se do Karviné přestěhovali ze Zlína mladí manželé Eva a Ivan Šeinerovi. Byla zde tenkrát možnost dostat byt. Paní Šeinerová mohla začít učit na ZDŠ Nejedlého pod podmínkou, že založí a povede školní sbor. A tak se stalo.  V roce 1971 obdržel sbor od horníků Dolu ČSA čestný název Permoník, což je skřítek, který pomáhá horníkům. Takže bytová krize ve Zlíně v polovině šedesátých let stojí za zrodem sborového studia Permoník právě v Karviné (úsměv).

Kdo je podepsán za tolika úspěchy Permoníku na koncertech a soutěžích?

Především je to osobnost paní Evy Šeinerové, která nás, „své sborové děti“, nadchla pro muziku natolik, že jsme se v dospělosti rozhodly se sborem spojit náš profesní život. Obrovskou výhodou Sborového studia Permoník je to, že všechny sbormistryně Karina Grimová, Radka Veselá, Stanislava Zimková Burešová, Zuzana Widnicová, Dominika Škrabalová a moje maličkost jsme vyrostly v Permoníku. Máme podobný hudební vkus, cit pro muziku, interpretační názor a systém nácviku. Nemusíme si nic dlouze vysvětlovat, myslím, že se krásně doplňujeme. Jsme zvyklé na týmovou práci a jsme spolu neskutečně rády i mimo sbor.

Jaká je vlastně alchymie úspěšného sborového tělesa?

Ono to velmi úzce souvisí s předchozím. K tomu je ještě asi třeba dodat množinu spokojených, pracovitých a pro hudbu nadšených zpěvaček a zpěváků, podpora chápavých rodičů a vstřícné vedení naší ZUŠ, která nám poskytuje nadstandardní zázemí spolu s KSVČ Juventus. Samozřejmostí je pro nás péče o „dorost“ v přípravných odděleních, spolupráce s našimi klavíristkami a kolegy instrumentalisty i to, že většina našich dětí zdokonaluje svou pěveckou hlasovou techniku v hodinách sólového a komorního zpěvu a většina hraje na hudební nástroje. Nejpodstatnější pro sborové zpívaní je však čas společně strávený na běžných zkouškách, víkendových a prázdninových soustředěních. Prostě to, kolik toho máme společně nazpíváno.

Členky sboru Permoník během koncertu. (Foto: E. Kijonka)

Soutěží děti rády? Je to pro ně zážitková, nebo stresující záležitost?

Čas od času v dotaznících pokládám mimo jiné otázku:  Pokud si můžeš vybrat, co bys se sborem chtěl zažít, vyber jednu z možností: a) koncertní zájezd, b) sborový festival, nebo c) soutěž, tak jednoznačně vyhrává soutěž.  Konfrontace je pro sbor důležitá a člověk je soutěživý.  Pro mě jako sbormistra je vždy nejhezčí ta koncentrovaná příprava před soutěží: naladění na stejnou vlnu, společná motivace a cíl, diskuze nad frázováním, přemýšlení a práce na detailech, nad celkovou výstavbou i jevištním projevem… Samotná soutěž je završením a konkrétním cílem a za ten adrenalin to asi stojí, proto ta jednoznačná odpověď – ano, chtějí soutěžit.

Jak je sbor Permoník strukturován a kdo má co na starosti?

V čele Sborového studia Permoník jsou jeho dva prezidenti – čestný prezident Ivan Šeiner a výkonný prezident Petr Kazík. Paní Eva Šeinerová je uměleckou vedoucí Sborového studia Permoník, členové umělecké rady jsou všechny sbormistryně. Organizační stránku má na starosti organizační pracovnice KSVČ Juventus paní Věra Pazderová, Sdružení Permoník a Nadační fond Sborového studia Permoník. V současnosti máme šest sborů: Permoníček mladší navštěvují děti ve věku 5 – 6 let, Permoníček starší je určen dětem od 7 do 9 let. Přípravný sbor Permoník je pro děti ve věku 10 – 13 let a Koncertní sbor Permoník má členy ve věku od 13 do 20 let. Dále máme Mužský komorní sbor Permoník – tady zpívají kluci po mutaci – a Sbor přátel zpěvu Permoník, což jsou bývalí permoníci, rodiče a přátelé, kteří rádi zpívají. K tomu máme řadu komorních sdružení od trií po sexteta. Každý sbor má svou koncertní činnost, plán soustředění a koncertů a několikrát ročně se sejdeme a zpíváme společně – třeba na Velkém vánočním koncertu. Ročně účinkuje Sborové studio Permoník cca na 60 koncertech, vystoupeních a soutěžích.

Sbor Permoník. (Foto: Edmund Kijonka)

Permoník se úspěšně zapojuje do koncertních aktivit nejen v oblasti klasické hudby. Nedávno jste doprovodili na akci Sportovec roku úspěšnou kapelu Mirai. Jaká s nimi byla spolupráce a jak si ji užily děti?

Spolupráce s kapelou Mirai byla velmi milá a příjemná. Začala telefonátem přímo na jednu z našich zkoušek, kdy jsme vedli konferenční hovor a plánovali společné vystoupení. K písničce Anděl, která na Sportovci roku zazněla, navíc máme trochu osobnější vztah, protože vznikla na památku tragické události hobojistky Denisy Bílé, se kterou jsme spolupracovali v září během Svatováclavského hudebního festivalu při provedení Lisztovy Dantovské symfonie. Navíc u nás nyní, v době příprav na soutěž v Tokiu, zdomácněl slogan: Když nemůžeš, tak přidej víc, zakřič prostě z plných plic, že slovo nejde neexistuje (úsměv).

Plánujete podobné fúze s populárními kapelami i do budoucna?

Za každou spolupráci s tímto žánrem jsem ráda já i sbor, protože tato setkání jsou velmi osvěžující. Na všechna se těšíme, protože jsou takovým „kořením“ běžného sborového života. Sboristé navíc jistě ocení uznání svých, současnou sborovou hudbou nepoznamenaných vrstevníků, kteří možná začnou chápat, co na tom sborovém zpívání je (úsměv). I to je cesta sborového zpívání.

Specialitou Permoníku jsou nastudování děl významných českých soudobých autorů. Nedávno se na Youtube objevila krásná nová nahrávka dvou písní Eduarda Dřízgy z cyklu Třesky, plesky.

Máte na mysli záznam ze soutěže Přípravného sboru Permoník. Loni, po odchodu paní sbormistryně Stanislavy Burešové Zimkové na mateřskou dovolenou, došlo na půl roku ke spojení dvou sborů v jeden a naskytla se jedinečná příležitost: jeden sbor měl dvě paní klavíristky a navíc se chystal celostátní seminář sbormistrů. Tak jsem toho využila a na radu paní Šeinerové s dětmi nacvičila dvě písničky z kouzelného cyklu Třesky plesky Eduarda Dřízgy s názvem Strašně zařval malý lvíček Jaro si dalo inzerát.

Jak se dětem tvorba ceněného skladatele zpívá?

Pro nás to byla výzva: děti byly ve věku osm až 13 let, v Dřízgových skladbách jsou rytmicky střídavé takty a nejsou vůbec snadné. Ale něžný jazzový rytmus a celková zdánlivá lehkost nás pohltily natolik, že jsme potěšili sebe a snad i posluchače. Na celostátní přehlídce v Uničově loni v květnu jsme právě za tyto písničky dostali Zvláštní cenu poroty. Ještě coby sborový zpěvák jsem zpívala celý cyklus Třesky plesky a nejraději jsem měla písničku To je on, malý slon. Je mi líto, že právě tahle jediná písnička z celého cyklu nestihla být zinstrumentována a nahrána na našem CD, a je mi líto, že už nikdy nebude…Ještě zmíním Dřízgův nádherný cyklus písní Těšínská jablíčka, který patří k oblíbeným kusům našeho sborového archívu.

Sbor Permoník. (Foto: Edmund Kijonka)

Permoník získal na světových soutěžích řadu ocenění. Nyní jej nominovala i porota nových výročních Cen Jantar, jejichž finále se uskuteční již 15. dubna v ostravském Gongu. Vyvolalo to ve vás radost?

Ano, nominací jsme byli velice překvapeni a zároveň velmi potěšeni.  To, že jsme se ocitli v tak dobré společnosti jako je Janáčkova filharmonie Ostrava a Benda kvartet, jsme nečekali a moc děkujeme. Je to pro zpěváky výraz velkého uznání. To, oč se upřímně na zkouškách a následně na koncertech snaží a co je často nepochopeno jejich kamarády a vrstevníky, je oceněno hudebními profesionály. Děkujeme za nominaci a propagaci dětského a mládežnického sborového zpěvu.

V rámci galavečera, na kterém budou ceny vyhlášeny, Permoník i zazpívá. V minulosti už jste v Gongu účinkovali, jak se tam sboru zpívá?

V Gongu už jsme zpívali opakovaně – dvakrát na slavnostním vyhlašování Sportovce roku a předloni na velkém koncertě Vánoční hvězdy s panem Vladimírem Hronem a jeho hosty, Zlínskou filharmonií a bandem Saxygirl. V obrovském prostoru  Gongu jsme vždy spolu s kapelou „vydáni napospas“ ozvučovací technice. Právě při udělování Cen Jantar budeme mít novou zkušenost, protože na závěr večera budeme poprvé zpívat sice s nazvučením, ale bez kapely nebo orchestru, jen s klavírem a malými bicími, takže uvidíme a příště vám řeknu, jak se nám zpívalo (smích).

Beru vás za slovo. Na galavečeru zazpíváte také s Davidem Stypkou a Ewou Farnou jejich společný hit Dobré ráno, milá. Jaké jsou prozatím reakce dětí?

Moc se těšíme na společné zpívání s oběma Anděly. Reakce byla velmi radostná. Takové typické: Wow!!!

Sbor Permoník. (Foto: Edmund Kijonka)

Převzala jste uměleckou štafetu po Evě Šeinerové, díky níž a jejímu manželovi Ivanovi se celý zázrak jménem Permoník vlastně zrodil. Prozraďte, jakou cestou budete dále kráčet?

S paní Evou Šeinerovou, po které jsem v loňské 51. sezoně sbor převzala, jsme dlouho kráčely spolu: ona sbormistryně, já nejprve jako sboristka a poté jako hlasový poradce sboru. Odpověď, jakou cestou budu kráčet, je jednoznačná: stejnou nebo podobnou. Cestou upřímné snahy naučit děti a mladé lidi vnímat krásy hudby, rozumět jí, pochopit a vytvářet na sborových zkouškách příjemně tvořivou atmosféru. Objevovat radost ze společného tvoření, pěstovat vzájemnou úctu a toleranci, budovat přátelství a zdravé sebevědomí. Vzbudit chuť o věcech přemýšlet a dotvářet je osobitým přístupem, rozdávat radost všem, kteří si našli čas a přišli si nás poslechnout a zatleskat nám. Věnovat se tvorbě současných hudebních skladatelů, zamýšlet se nad dramaturgií koncertů a přijímat výzvy, které osud pro sbor připraví. Přesvědčit okolí, že i díky sboru Permoník je Karviná krásným místem k životu, a volat do světa, že stojí za to investovat do talentovaných mladých lidí. A co je na mé cestě nejdůležitější? Že díky paní Šeinerové mám to velké štěstí, že tou cestou nekráčím a nebudu kráčet sama.

Máte nějaké motto, kterého se držíte?

U nás máme motto: ZPÍVÁNÍ JE RADOST… pro zpěváky, sbormistry i posluchače

Náš rozhovor vznikal těsně před Velikonocemi. Jak je ráda trávíte?

Začátek velikonočních prázdnin věnujeme přípravě na soutěž do Tokia. Čeká nás soustředění na ZUŠ. Od soboty budu doma připravovat Velikonoce: barvit vajíčka, jarně, něžně vyzdobím domácnost a budu i trochu pracovat a připravovat se na konec sezóny a sezónu příští.  S rodinou si doufám najdeme chvíli na deskové společenské hry – symbol každých svátků v naší rodině.

Jakou hudbu si ráda pouštíte nebo zpíváte během Velikonoc?

Když přijdou koledníci, tak si trochu zapištím, jinak, abych pravdu řekla, jsem ráda, že chvíli nemusím zpívat (smích). S poslechem hudby je to podle toho, jak hudebně náročné období mám za sebou. Při práci a vaření spíše poslouchám audioknihy. Kromě poslechu studijních nahrávek ze zkoušek a porovnávání a vyhledávání repertoáru ráda poslouchám Collegium 1704 a nahrávky Magdaleny Kožené, Kathleen Battle s Wyntonem Marsalisem, Ceciliu Bartoli a Emmu Kirkby.

Děkuji vám za rozhovor, přeji krásný koncert 15. dubna v Gongu na předávání Cen Jantar a držím Permoníku palce!

autor: Martina Juríková

Kontaktujte nás

Chtěli byste, aby Vaše dítě poznalo své schopnosti, naučilo se pracovat v kolektivu a podívalo se díky hudbě do světa?
Chtěli byste si pozvat sbor na Váš koncert či oslavu narozenin?

Napište nám!

Sborové studio Permoník

ZUŠ Bedřicha Smetany
Majakovského 2217
734 01 Karviná-Mizerov


číslo účtu: 1721439309/0800
sborovestudiopermonik@gmail.com