Z oken našeho hotelu se díváme na Lávru Alexandra Něvského – čtvrtý největší klášter v Rusku a místo posledního odpočinku ruských velikánů kultury, vědy i historie. V tomto areálu nás čekalo první kolo soutěže. Den jsme začali prohlídkou místa a poklonili se hrobům velkých skladatelů včetně Čajkovského.

Proč vlastně jezdíme soutěžit do světa? Dosáhnout mistrovství vyžaduje hodiny práce. Roky strávené ve sboru vedou mladé zpěváky k poznání, že talent a píle přinášejí největší vítězství – nepopsatelný pocit smysluplnosti. Výrok poroty už není tak důležitý, ale když se povede, jako včera nám, postoupit do dalšího kola (čtvrtfinále), je to výborné. Pro nás, kteří jsme doprovodem sboru, je to na druhou stranu velmi těžké. Nemůžeme být na pódiu, nemůžeme nijak pomoci, ale za to po chvílích napětí, hned po doznění posledních tónu soutěžního vystoupení, zažijeme ten nádherný pocit, který trvá už 52 let. Hrdost na to, že nevelké město z nevelké země má tak úžasné mladé lidi, před jejichž uměním smeká hudební svět. Cítíme respekt a obdiv od všech sborů, porotců a posluchačů. Je to krásná odměna za vše, co jsme úspěchu obětovali.

Petr Kazík

Prezident studia