Festival Hudební současnost se letos rozmáchl v pestrou škálu rozličného umění skladatelského, interpretačního i výtvarného.

Úterní zahajovací koncert nebyl jen přehlídkou velkých jmen ostravské hudební kultury Milana Báchorka, Edvarda Schiffauera, Miroslava Klegy či Jana Grossmanna, nýbrž i instrumentačně nečekanou sondou do díla Leoše Janáčka v podobě cimbálu Daniela Skály a Gabriely Jílkové. Program 42. ročníku vypadá impozantně, vraťme se však k tomu, co bylo na úvodním koncertě k vidění a slyšení.

Následující půle koncertu byla věnována dílu Leoše Janáčka, Milana Báchorka a olomouckého skladatele se silnou vazbou na Ostravu Jana Vičara. Z Janáčkovy tvorby zazněl výběr z druhé řady klavírního cyklu „Po zarostlém chodníčku“ v interpretaci cimbalistů Daniela Skály a Gabriely Jílkové. Na hudebním projevu obou umělců oceňuji pokoru a souznění Jílkové s Janáčkovou citlivou klavírní sazbou a také rozmarné gusto a neskrývané interpretační nadšení Daniela Skály, jehož instrumentální kvality nenechaly nikoho z posluchačů na pochybách.

Skála s Jílkovou se rovněž ujali svých nástrojů ve Frenštátské voničce písní pro dětský sbor, dvě zobcové flétny dva cimbály a perkuse Milana Báchorka. Skvělým partnerem jim byl Koncertní sbor Permoník a Mužský komorní sbor Permoník, který dirigovala sbormistryně Martina Juríková. Báchorkovy písňové cykly jsou už dávno neodmyslitelnou ostravskou klasikou a patří k tomu nejpůvabnějšímu, co je ve folklorní ohlasové tvorbě k slyšení. Také díky pěvecky úžasné interpretaci mladých zpěvaček a zpěváků z Permoníku. Ti se skvěle uvedli také v následující úpravě z cyklu Královničky Leoše Janáčka.

Závěrem zazněla strhující kompozice Gorale Jana Vičara, v níž Permoník jedinečným způsobem exceloval v stratofonním vrstvení hlasů, živelné choreografii a přesvědčivé intonační čistotě. Klavírní spolupráci obstarala spolehlivým způsobem Hana Šobrová.

autor: Milan Bátor