Vladimír Hron a sbor Permoník v Gongu: Se dvěma stovkami účinkujících si zpívalo i hlediště
Vánoční hvězdy Vladimíra Hrona v úterý rozzářily ostravský Gong. Známý zpěvák a moderátor vydal desku, na níž účinkuje řada hostů, kteří v Ostravě vystoupili. Hrona na turné doprovází kapela Petra Svobody Saxi Girls a smyčcová sekce Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín.
Co je ale důležité, na novém CD vánočních písní zpívá jeden z nejlepších českých sborů, koncertní sbor dívek karvinského Permoníka. V Gongu byly přítomny všechny věkové kategorie tohoto unikátního sborového tělesa. Přes 200 účinkujících zde na pódiu snad najednou ještě nebylo. Deník Ostravan.cz byl u toho.
Z koncertu Vladimíra Hrona v ostravském Gongu.
Pěkný byl také duet Tak jako Marshmallow, v němž se k Hronovi přidal zpěvák Vojtěch Drahokoupil. Přiznám se, že idola holčičích srdcí z popové kapely New Element jsem slyšel živě zpívat poprvé a dopadlo to dobře. Drahokoupil se dokázal v duetu s Hronem prosadit. Také následující sólová píseň mladého zpěváka All i Want for Christmas is You (Jediné, co chci k vánocům, jsi Ty) dopadla i díky skvěle zpívajícím dívkám z koncertního sboru Permoník výborně.
V polovině večera proběhl křest nového cédéčka, které pokřtily osobnosti spjaté s Permoníkem: Ivan Šeiner, Eva Šeinerová, Martina Juríková a další. Při té příležitosti také zaznělo, že Martina Juríková se stala novou sbormistryní Permoníka a převzala tak po neuvěřitelné umělecké práci Šeinerové sbormistrovskou štafetu. Zaznělo také krátké slavnostní bravo, bravissimo v podání koncertního sboru dívek Permoník a energií sršící legenda Šeinerová připomněla citát Leonarda da Vinciho, který byl a je ústředním mottem Permoníka: „Co neznáš, nemůžeš milovat, leda chudě.“ Svatá pravda. Po písni Ať sněží dál následovala krátká přestávka spojená s autogramiádou.
Po přestávce zaujal duet Lucie Černíkové a Kateřiny Jalovcové Pie Jesu z Requiem A. L. Webbera, který patřil k vrcholům večera, zejména díky famóznímu výkonu Jalovcové. Vysoký, světlejší soprán Černíkové vyniknul s větší jistotou v následujícím sólovém čísle Tichá noc, opět za doprovodu skvělých vokalistek z Permoníku.
Karvinský sbor má několik věkových kategorií a zpěváčci postupně přicházeli od větších až k těm nejmenším na pódium. V samotném závěru se sbor rozrostl do obřích rozměrů a Hron několikrát s radostným šibalstvím a uspokojením připomněl, že tolik účinkujících ještě diváci živě na pódiu neviděli. A myslím, že vůbec nepřeháněl. Předposlední písní večera byly známé Bílé Vánoce Irvinga Berlina, při kterých se k více než dvěma stovkám účinkujících přidaly další desítky hlasů z hlediště. Nakonec došlo ještě na přídavek Už Vánoce vchází, po kterém publikum poděkovalo vestoje.
Koncert Vánoční hvězdy měl výbornou, invenční a vždy něčím překvapivou dramaturgii. Sólové vstupy střídaly duety, pomalé, sentimentální melodie zase alternovaly svěží swingové pecky. Hron celý večer provázel báječným průvodním slovem, které bylo v ideálním poměru proloženo zajímavými informacemi o písních, textech a autorech s jeho bonmoty, imitacemi a legráckami, ze kterých diváky nejvíc dostala jeho fantastická imitace Karla Gotta (míněná Hronem obdivně a s velkou úctou k legendárnímu slavíkovi), prezidenta Zemana a vtipy o lžících a náušnicích.
Také Hronův zpěv je nutné ocenit jako jednu z největších jistot večera, ať už v poloze karikující nebo té přirozené. Moderátor však nezapomněl na to nejdůležitější: několikrát poděkovat zpěvačkám a zpěvákům ze sboru Permoník, kteří zvládli neskutečně náročný koncert, trvající vysoko přes dvě hodiny, s profesionalitou dospěláků. A Hron se příliš neodchýlil od pravdy, když zmínil, že tento sbor je nejen český, ale i světový unikát. Kdo jej někdy měl možnost slyšet živě, ví, že to není nijak přehnané.
Vánoční hvězdy v Gongu byly nadmíru vydařené i díky skvělému nazvučení. Zpěvy byly konkrétní a vyrovnané s nástroji. Úskalí, které v tomto prostoru bývá u ostravských těles zvládáno dosti rozporně. Jedním z největších kladů večera byly nádherné hudební aranžmá (Jana Kučery, Jaroslava Bárty a dalších), které daly americkým melodiím šmrnc, drajv a nápaditý průběh. A tak to má být.
autor: Milan Bátor