24. a 25. dubna oslavil sbor Permoník 60 narozeniny. Nemohli jste se zúčastnit? Pojďte si s námi tuto nezapomenutelnou událost zrekapitulovat v tomto článku.

Pohled do historie

Na konci dubna tomu bylo neuvěřitelných 60 let od založení Permoníku paní Evou Šeinerovou. Za tu dobu stihly sborem projít čtyři generace, zažili jsme okupaci, euforii sametové revoluce, rozpad společného státu i návrat k demokracii, přešli jsme z dopisů a pevných linek na chytré telefony a sociální sítě, z černobílých televizorů až k virtuální realitě, od vinylových desek přes CD až ke streamování hudby na Spotify či YouTube, od Škody 1000 MB až k elektromobilům a přečkali jsme i pandemii.

Za 60 let jsme se zúčastnili soutěží ve sborovém zpěvu, spolupracovali s filharmoniemi i dirigenty, zpívali se špičkovými zpěváky z oboru, několikrát vystupovali v divadle, na galavečerech vyhlašování cen, na dobročinných akcích, v kostelech, v nejlepších sálech světa i na festivalech, nahráli několik CD, pořádali nespočet výchovných koncertů a zažili ohromný počet odborných soustředění a zkoušek. Hlavně jsme ale přinášeli radost posluchačům, a to v jakékoliv době.

„Když jsem začala učit ve Zlíně na základní škole, byla mi přidělena třída 5. B, 42 žáků. Mně bylo osmnáct, jim bylo jedenáct… Pan ředitel, když mi povolil studium na pedagogickém institutu v Brně, mi také řekl, že i jiné děti než ta moje 5. B by chtěly zpívat, ať si tedy zjistím, kdo by měl zájem. Tak jsem zjistila, že zájem má víc než sto dětí… Scházeli jsme se každé ráno v sedm a začali jsme ve Zlíně zpívat. Je nádherné, že na to ty děti nezapomněly a že máme potřebu se dodnes s žáky z mé slavné 5. B scházet — dnes je jim sedmdesát,“ uvedla paní Eva Šeinerová ve druhém díle pořadu Osudy Evy Šeinerové pro Můj rozhlas dne 21. dubna 2020 v rozhovoru, který vedla Renáta Spisarová-Kotík.

„Jedna velká rodina“

Co by to bylo za oslavy sboru bez zpěvu? Připravili jsme si proto hned několik koncertů. Dne 24. 4. se v obřadní síni zámku Fryštát konal koncert Permoníkovských komořin. Svůj pestrý repertoár zde předvedlo hned deset komořin. Pro některé to bylo teprve druhé vystoupení, pro jiné připomenutí, jak dlouholetou tradici má pro Permoník komorní zpěv. Celým koncertem provázeli slovem Daniela Walová a Vojtěch Kuchař. Za klavírní spolupráci děkujeme Jakubu Šotkovskému.

Zámek nebyl jedinou páteční zastávkou. Ve večerních hodinách se oslavy přesunuly do kostela Povýšení sv. Kříže v Karviné, kde posluchače potěšil Mládežnický sbor, Koncertní sbor, Mužský komorní sbor doplněn o bývalé členy a Sbor přátel zpěvu Permoník. Celý večer se nesl ve znamení hudby. Prostor našeho karvinského kostela dal sborovému repertoáru hloubku a nabídl přítomným chvíli pro ztišení před nadcházejícím sobotním vrcholem. Záznam koncertu najdete zde.

Městský dům kultury v Karviné zněl už v sobotních ranních hodinách sborovým zpěvem. Už od rána zde totiž zkoušely všechny sbory sborového studia Permoník, aby byl vrchol oslav opravdu nezapomenutelný. Večer pak každý předvedl to nejlepší a na závěr se všichni zpěváci, od těch nejmenších dětí až po bývalé členy, setkali na jednom pódiu a zazpívali společnou píseň. Celý záznam koncertu neleznete zde.

Večer pak proběhlo společné setkání na ZUŠ Bedřicha Smetany v Karviné, kde se měli možnost současní členové seznámit s těmi bývalými a po dlouhé době se zde obnovila stará přátelství.

Pokud vás zajímá více o našich bývalých členech, jak jsou dnes úspěšní, proč se stále vrací do Karviné a co jim dal Permoník, poslechněte si náš nový podcast Děti Šeinerovy na Spotify, YouTube, Seznam podcastech a Apple podcastech.

Děkujeme!

Oslavy sboru pro nás ale nejsou jen radostnou událostí. Jsou připomenutím desetiletí tradice, píle a tiché práce stovek lidí, kteří Permoníkem prošli a zanechali v něm část sebe. Jsou důkazem obrovského úsilí všech členů, díky nimž mají dnes noví zpěváci o něco snazší cestu dělat to, co milují. Pro mnohé z nás znamenají návrat domů — ke společenství, ve kterém navždy zůstane kus našeho srdce. A zároveň připomínají, že za něčím tak velkým někdy na začátku stojí jen jedna žena, trochu štěstí a nekonečné množství práce, odhodlání a vytrvalosti.

Děkujeme všem sbormistrům, korepetitorům, současným i bývalým členům, rodinám, přátelům i všem, kteří při nás stáli a stále stojí, podporují nás a spolu s námi věří, že sborový zpěv má smysl. Bez vás by Permoník nikdy nebyl tím, čím je dnes.

autor: Rozárka Sobotková, Eliška Ševčíková, členky KS